ŠIŠKOVÁ POHÁDKA Byla nebyla jedna stará borovice a kolem dokola té borovice byl hustý černý borový les. Do toho lesa chodívali někdy lidé na houby , ale říkalo se že tam straší. Někdo tvrdil že tam je hejkal, protože se tam ozýval někdy hrozný divoký řev a štěkání.Někteří zase tvrdili ,že tam běhá ohnivý pes. Nikdo ale nic nemohl s určitostí potvrdit. Až jednou jeden houbař v lese zakopl o bludný kořen a musel zůstat v lese přes noc.Přístřeším mu byla právě ta stará borovice. A tu zhlédl něco neuvěřitelného. Jak se zešeřilo šišky pod borovicí začaly náhle světélkovat , světélka se stále zvětšovala a s nimi i ty šišky, co ležely pod stromem. Najednou tam místo šišek byly hloučky skřítků šiškounů. Náhle se ozval hrozivý řev a štěkot a k hloučkům šiškových skřítků přilétl Šiškoun čaroděj se svým ohnivým psem. Hromovým hlasem přikázal šiškovým skřítkům rozejít se po lese a hledat lesní poklady a zase odletěl. V tom okamžení byl les samé světýlko jak skřítci poletovali sem a tam. Hemžení trvalo skoro až do bílého dne.Před ránem se zase skřítci slétali pod starou borovici a jak ulehli na jehličí hned se změnili v borové šišky.Vyděšený houbař jakmile vyšlo nad lesem sluníčko, nechal houby i s košíčkem v lese a vyrazil úprkem za ním až se mu podařilo z lesa vyběhnout. Pak každému vyprávěl co se mu v lese přihodilo, ale kde vlastně ta velká stará borovice byla a kde asi byl to si nepamatoval. Tak si Šiškouni někde v borovém lese dále v poklidu ve dne pospávají a za noci asi zase hledají poklady pro svého čaroděje, který bydlí někde v kamenném lesním hradu.
Byla nebyla jedna stará borovice a kolem dokola té borovice byl hustý černý borový les. Do toho lesa chodívali někdy lidé na houby , ale říkalo se že tam straší. Někdo tvrdil že tam je hejkal, protože se tam ozýval někdy hrozný divoký řev a štěkání.Někteří zase tvrdili ,že tam běhá ohnivý pes. Nikdo ale nic nemohl s určitostí potvrdit. Až jednou jeden houbař v lese zakopl o bludný kořen a musel zůstat v lese přes noc.Přístřeším mu byla právě ta stará borovice. A tu zhlédl něco neuvěřitelného. Jak se zešeřilo šišky pod borovicí začaly náhle světélkovat , světélka se stále zvětšovala a s nimi i ty šišky, co ležely pod stromem. Najednou tam místo šišek byly hloučky skřítků šiškounů. Náhle se ozval hrozivý řev a štěkot a k hloučkům šiškových skřítků přilétl Šiškoun čaroděj se svým ohnivým psem. Hromovým hlasem přikázal šiškovým skřítkům rozejít se po lese a hledat lesní poklady a zase odletěl. V tom okamžení byl les samé světýlko jak skřítci poletovali sem a tam. Hemžení trvalo skoro až do bílého dne.Před ránem se zase skřítci slétali pod starou borovici a jak ulehli na jehličí hned se změnili v borové šišky.Vyděšený houbař jakmile vyšlo nad lesem sluníčko, nechal houby i s košíčkem v lese a vyrazil úprkem za ním až se mu podařilo z lesa vyběhnout. Pak každému vyprávěl co se mu v lese přihodilo, ale kde vlastně ta velká stará borovice byla a kde asi byl to si nepamatoval. Tak si Šiškouni někde v borovém lese dále v poklidu ve dne pospávají a za noci asi zase hledají poklady pro svého čaroděje, který bydlí někde v kamenném lesním hradu.